Polní zkoušky a měření

AKREDITOVANÉ ZKOUŠKY

• Objemová hmotnost zeminy in situ – stanovení jamkovou metodou (dle ČSN EN ISO 17892-2 – za použití membránového objemoměru)

Tento způsob se hodí pro stanovení objemové hmotnosti u zemin, jejichž charakter umožňuje vyhloubit jamku, jejíž stěny se bez zavalovaní udrží po celou dobu zkoušky, ale použití kalibrovaného odběrného válce je znemožněno přítomností hrubých štěrkových zrn (např. středně zrnité písčité zeminy či jemnozrnné soudržné zeminy s příměsí štěrkových zrn a úlomků).

• Statická zatěžovací zkouška deskou (dle ČSN 72 1006, ČSN 73 6190, DIN 18 134)

Zařízení pro zjišťování míry zhutnění násypů a pro stanovení přetvárných charakteristik základových půd, stanovení únosnosti podloží a konstrukčních vrstev vozovek a jiných liniových staveb.

• Rázová zatěžovací zkouška lehkou dynamickou deskou (dle ČSN 73 6192, zařízení skupiny C)

Zařízení pro zjišťování průhybů tuhých a netuhých vozovek silničních komunikací, letištních ploch a dalších dopravních ploch, jejich vrstev a podloží.
Využívá se tuhé kruhové desky průměru 300 mm. Snímač včetně elektronických obvodů umožňuje měření svislého průhybu zkoušeného prostředí v rozsahu 0,2 mm až 10,0 mm s přesností měření +/- 0,01 mm

• Geodetická kontrolní metoda (dle ČSN 72 1006, příloha G)

Tato metoda se převážně používá pro kontrolu zhutňování zemin, jejichž charakter vylučuje použití přímých zkušebních metod pro stanovení jejich objemové hmotnosti (kamenité a balvanité sypaniny, hrubozrnné materiály). Posuzuje se střední hodnota dodatečného stlačení zhutňované vrstvy, popřípadě přírůstek poměrného stlačení vrstvy  oproti požadované hodnotě.

OSTATNÍ ZKOUŠKY

• Měření nerovnosti povrchů vozovek (dle ČSN 73 6175, TKP4 čl. 4.6.3)

Měření probíhá pomocí čtyřmetrové latě v podélném směru a dvoumetrové latě v příčném směru. Prohlubeň mezi latí a podložím nesmí překročit příslušnou hodnotu pro kategorii komunikace.

• Těžká dynamická penetrace (dle ČSN EN ISO 22476-2, DIN 4094)

Zařízení pro stanovení ulehlosti nesoudržných zemin, rozhraní geologických vrstev, hloubky skalního podloží. Určení výskytu vrstev odlišné pevnosti a únosnosti, určení míry zhutnění násypů a jiných zemních těles.

• Měření objemové hmotnosti in situ (dle ČSN EN ISO 17892-2 za použití odběrného válce)

Tento způsob se hodí pro stanovení objemové hmotnosti u zemin, jejichž charakter umožňuje použití kalibrovaného odběrného válce, který je možno zatlačovat či zatloukat do zeminy s použitím speciální hlavice bez toho, aby se deformoval či vyvracel. Zařízení umožňuje zatlačení válce do takové hloubky, že zatlačená zemina přesahuje nad horní okraj válce a přitom se nedeformuje o vnitřek hlavice. Nutným předpokladem korektního určení objemu je vyplnění odběrného válce odebíranou zeminou v plném obsahu odběrného válce.